Slovo „ekumena“ pochází z řeckého „oikoumené“, které původně znamenalo „všechen obydlený svět“, a chce nám připomenout, že nejsme sami, ale ve spojení s dalšími lidmi. V církevní tradici označuje slovo ekumena vzájemné vstřícné vztahy mezi křesťanskými církvemi a někdy i obecně společenství všech církví. V každém případě jde o to, že ekumenické aktivity se snaží překročit hranice vlastního církevního společenství.

V historii křesťanství byla období mnoha rozdělení a vymezení, která vedla k různým církevním tradicím. Silné ekumenické hnutí vzniklo v 19. století. Základem ekumenických snah je přesvědčení, že všechny církve mají své společné kořeny v Ježíši Kristu.

Českobratrská církev evangelická má bohatě rozvinutou ekumenickou práci: styk s mnoha českými a zahraničními církvemi. Je to dáno už jejími dějinami. Česká reformace vytvořila dva konfesionální útvary: církev podobojí neboli utrakvistickou a Jednotu bratrskou. Po protireformaci, zahájené r. 1620, tedy po tolerančním patentu zveřejněném r. 1781 bylo dovoleno vytvořit jen ty evangelické církve, které už byly známy a zavedeny v ostatních evropských zemích: církev a.v. (augsburského vyznání) neboli luterskou a h.v. (helvetského vyznání) neboli reformovanou. Českobratrská církev evangelická ve své současné podobě vznikla v r. 1918 sloučením sborů církve a.v. a h.v. avšak v návaznosti na českou reformaci. Proto udržujeme vztahy především se sesterskými církvemi, které také vyšly z reformace a patří k luterské nebo reformované větvi křesťanství.

Ekumenické aktivity Českobratrské církve evangelické se konají na různých úrovních:

Na úrovni světa existují ekumenické organizace, kterých je naše církev členkou. S jinými organizacemi spolupracujeme.

Na evropské úrovni existují organizace, jejichž význam roste jakožto partnerů pro instituce Evropské unie.

Na úrovni České republiky existuje Ekumenická rada církví (ERC), která je (mezi jiným) partnerem pro stát v různých jednáních. ERC dává rovněž námět ke konkrétním akcím a lokálním aktivitám.

Na úrovni jednotlivých společenství (sborů, farností, náboženských obcí) nabízí např. ekumenická neděle příležitost pro společnou bohoslužbu členů z různých církví v jednom městě nebo regionu. Krásným příkladem ekumeny jsou partnerství sborů, kde místní sbor udržuje dlouhodobý a intensivní mezinárodní vztah.

Ekumenickými vztahy se v ČCE celocírkevně zabývají synod, Synodní rada a Ústřední církevní kancelář. Při Synodní radě existuje poradní odbor ekumenický a poradní odbor pro společenské a mezinárodní záležitosti. Ústřední církevní kancelář ČCE má ekumenické oddělení.

Z iniciativy různých církví a ekumenických organizací vycházejí návrhy na ekumenické aktivity. Nabízíme na těchto stránkách základní dokumenty a pomůcky k ekumenické práci.