KDO JSME / Ekumenické vztahy / Dokumenty

„Bože, Bože, dej nám, dnes a teď, dnes a teď náš chléb“ - zanotovaly tisíce lidí společně píseň Jedenácté valné hromady SLS ve Stuttgartu.

1. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES

(1) V době, která je formována tím „urvat si pro sebe a nechat si pro sebe“, jsme si nově vědomi toho, že pravé lidství znamená přijímat a dělit se. „ My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. Řekne-li někdo: „Já miluji Boha“,

a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.“ (1J 4, 19-21).

Celé stvoření je darem a ne výsledkem našeho konání. Již na začátku našeho života jsme obdrželi dech, obživu, ano, život sám.

Jako křesťané/ křesťanky vyznáváme a potvrzujeme svou závislost na Boží milosti. Bůh nás zachovává, obdarovává nás talentem, nápaditostí. Skrze Krista nám dává vykoupení a osvobozuje nás. Přesně tak jako jsme závislí na Bohu, tak jsme závislí i na jiných a jiní na nás. Ježíš sám jde před námi jako dobrý příklad – on nejenom bohatě dával, ale také přijímal, lásku a náklonnost, když byl pomazán bezejmennou ženou (Mk 14, 3-9).

Závazky a opatření

(2) S vědomím toho, že jak dávající, tak i přijímající může být hluboce proměněn skrze umění dělit se, zavazujeme se usilovat o smysl pro přijímání

a pro požehnání modlitby, tím,

. že se budeme před jídlem modlit a tím dosvědčovat svou závislost

na Boží milosti a na Jeho darech

. že budeme našim bližním vděčni za to, co jsme od nich přijali

. že se budeme dělit o evangelium milosti s lidmi kolem sebe

a že to, co jsme přijali, budeme bohatě dávat dál

. že se budeme s druhými dělit nejen o své materielní statky, ale

též o vědění a knowhow

. že budeme dbát i okolní svět, který nás neslyší, tak, aby si mohly

budoucí generace užívat ovoce stvoření a aby mohly vést zdravý

život.

2. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES

(3) Tvoříme společenství s dalšími luterány/luteránkami a se všemi křesťany/křesťankami a nad to s příslušníky všech náboženství a lidí bez náboženství. Skrze Krista může každý a každá z nás vstoupit přímo do vztahu s Bohem, ale jako děti Boží jsme navzájem propojeni. Protože jsme na sobě závislí, musíme konat vše pro to, abychom spolu mohli komunikovat navzdory jazykovým i jiným barierám.

(4) Vyznáváme, že zažíváme na všech rovinách porušenost: v našem luterském a křesťanském světě, mezi různými tradicemi víry, mezi lidstvem a ostatním stvořením. Jako luteráni a luteránky ale dosvědčujeme, že smíření v Kristu je možné. To bylo dosvědčeno na tomto valném shromáždění hlubokým projevem pokání a odpuštění mezi luterány/luteránkami a menonity/menonitkami.

(5) Jako členové SLS se přiznáváme pevně k naší víře a k našemu dědictví.

Navzdory rozdílům mezi námi se vzájemně povzbuzujeme, modlíce se nasloucháme vyprávěním a metodám druhých a usilujeme o moudrost, teologické poznání a faktické vědomosti, abychom naše diskuse prosvětlili a abychom jako společenství prohloubili naše učení.

(6) Ačkoli toužíme po dorozumění, víme, že základem našeho společenství

nejsou shodné názory, ale společná víra.

(7) Ježíš nám ukázal, že každý člověk – žena, muž i dítě – je před Bohem cenný a důležitý stejnou měrou. Jako společenství, které má radost ze své pestrosti a uznává tuto lidskou rovnocennost,

. vyznáváme, že naše vlastní politika spravedlnosti mezi pohlavími,

mezi generacemi, byla realizována jen částečně. Musíme se tím

dále zabývat a přestavět ji dalekosáhleji. Věříme, že církev může

být legitimním a hodnověrným hlasem pro spravedlnost pokolení

ve společnosti pouze tehdy, když to sama zrealizovala nejprve

uvnitř svých vlastních struktur a praktik. Církve by měly být ve

své době napřed, když jde o to, aby byla dána možnost ženám i

mužům k tomu, aby plně vyvíjeli a využili své dary od Boha.

Uskutečnění té spravedlnosti mezi pohlavími mění jak roli muže,

tak roli ženy a nově je zhodnocuje. Nové rozdělení rolí v cír-

kvích může vést k novému rozdělení rolí ve společnosti.

. podtrhujeme význam braní ohledu na lidi s postižením v církvi

i ve společnosti.

. obracíme se proti všem formám obchodu s lidmi a proti zpeněžo-

vání lidského těla.

. zdůrazňujeme, že děti mají rozdílné potřeby: některé trpí psychic-

kým hladem a zneužitím, jiné duchovním hladem a zanedbává-

ním. Jiné se zase stávají oběťmi obchodu s lidmi nebo jsou nuce-

ny pracovat jako dětští vojáci. Mnohé společnosti plně a zcela

potřeby a práva dětí neuznávají. Postavíme-li potřeby, práva dětí

a jejich blaho do centra dění (Mk 9,36), budeme mít budoucnost,

která bude mnohem lepší, než si dnes umíme představit.

. odmítáme útlak a diskriminaci lidí na základě jejich národní

příslušnosti, národnosti nebo příslušnosti k nějaké kastě, a vyjad-

řujeme svoji podporu společenství Dali v jejich naději a usilování

o nový zítřek.

Závazky a opatření

. Požadujeme, aby bylo Gender-téma zařazeno do teologického

studia.

. Všechny církve vybízíme k tomu, aby se nově přiznaly ke spra-

vedlnosti pohlaví a generací a k inklusivitě. Nestačí toto chápat

jen jako povinné cvičení.

. Vyzýváme SLS a všechny členské církve k tomu, aby ulehčily

výměnu, aby byla umožněna ve větší míře pozitivní setkání

s ordinovanými ženami a laickými pracovnicemi ve vedoucích

pozicích.

. Upozorňujeme na rezoluci k tématu obchod s lidmi a jiná závaž-

ná opatření, k nimž valné shromáždění vybízí.

. Schvalujeme poselství těch, kteří připravují poradenství mladých

na téma sexuální osvěta.

. Vyzýváme SLS a všechny členské církve k tomu, aby stanovily

do budoucna jako prioritu v teologii a v praxi práva a blaho dětí.

. Zavazujeme se do budoucna pokračovat s dialogem mezi menno-

nity/mennonitkami a mezi SLS a jeho členskými církvemi.

1. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES

(8) „Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů“

(Ř 8,19). Když jsou lidé proměňováni evangeliem, vzdychá stvoření před úlevou a společenství mohou prospívat. Tam, kde evangelium zapouští kořeny, tam z toho má stvoření užitek.

(9) Poukázali jsme na různá témata, která mají dnes palčivou závažnost,

jak tomu bylo i včera a v dávné minulosti:

. Spravedlnost ve věci výživy: Jsme si vědomi toho, že přiměřené a výživné

jídlo je pro život důležité a otřeseni pozorujeme, že na jedné straně velká

část obyvatel světa trpí bídou a hladem a na druhé straně 40 procent všech

potravin není konzumováno, ale vyhazováno. To představuje popření té

skutečnosti, že potraviny jsou cenné. Odpovědí není, plnit prázdné talíře

s lacinou dobročinností, ale spíše drahé usilování o spravedlnost kvůli

této a budoucí generaci. Přímá podpora hladovějících a těch, co jsou na

okraji musí být kombinována s prací na vývoji a vzdělávání. Naše práce

musí lidi zmocňovat k boji za svá vlastní práva a za důstojný život.

. Změna klimatu: Jsme si vědomi toho, že okno možnosti pro redukování

skleníkových plynů se zmenšuje. Poznáváme, že ti, kteří nesou největší

zodpovědnost, se cítí často zasaženi nejméně. Jedním z důsledků této glo-

bální krize pro některé národy je riziko, že ony ztratí zemi a kulturu svých

předků.

. HIV a AIDS: přiznáváme, že tělo Kristovo je infikováno a zasaženo; že

církev je jak částí problému, tak i částí řešení. Mlčení nebo doporučení

špatně radících církví vedlo k pokračujícímu šíření pandemie. Současně

církvím náleží rozhodující význam v práci informační a osvětové,

která vede k efektivní prevenci.

. Chápeme, že migrace v dnešním světě a s tím související otázky se stávají

stále větší výzvou pro sociální soudržnost a pro politický systém.

(10) Uznáváme, že práce, která byla v některých oblastech vykonána, je obsáhlá, a vyhlížíme ten čas, kdy nebudeme muset o takových problémech mluvit každý den.

Závazky a opatření

. Spravedlnost ve věci výživy: Poukazujeme na rezoluce a usnesení tohoto

valného shromáždění.

° Vzhledem k tomu, že teprve začínáme chápat rozměry tohoto problému,

mělo by být naší nejvyšší prioritou to, že se sami budeme informovat

o dynamice potravinové výroby a rozdělování potravin v globálním světě.

° Vyzýváme členské církve k tomu, aby se spolu s těmi, kteří trpí nesprave-

dlností ve výživě, aktivně angažovaly ve věcech diakonické práce.

. Změna klimatu: Odkazujeme na rezoluce a usnesení tohoto valného shro-

máždění.

. HIV a AIDS: Infekční skupina daleko přesahuje rostoucí skupinu, která

má přístup k léčbě. Tudíž největší význam mají následující rozhodnutí.

Strana 5

. Církve jsou vyzývány k tomu, aby udržely povědomí o nemoci, aby

bojovaly proti stigmatizování a marginalizování a aby zajišťovali integraci

HIV – positivních lidí do církve a do společnosti.

. Prevenci, léčbě a ošetřovatelské péči by měla být uznána stejná priorita.

Vyzýváme všechny církve k přemýšlení o tom, jak by mohly být v tom

svém specifickém kontextu co nejlépe činné v pohledu na prevenci přenosu

HIV.

. Politické angažmá k realizaci univerzálního přístupu k léčbě slábne. Vyzý-

váme všechny vlády ke splnění svých slibů v této oblasti. To umožní lidem

HIV – pozitivním žít naplněný a produktivní život k blahu společnosti.

. Církve jsou vyzývány k tomu, aby přijaly své závazky, migrující obyvatele/

obyvatelky, kteří opustili svou vlast z důvodů politických, hospodářských a

klimatických.

4. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES

(11) Svět, ve kterém žijeme je Boží trvalá stvořitelská práce, jejíž částí jsme my. Abychom mohli žít, jsme odkázáni na základní dary, které si sami vyprodu-kovat nemůžeme, jako jsou např. atmosféra, úrodná půda a čistá voda. Jsme tvořivé stvoření a jsme schopni vyvíjet dovednosti a technologie, abychom náš život zlepšili nebo ohrozili.

(12) Ježíš říká: „ Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti“ (J 10,10).

Jako křesťané/křesťanky jsme vyzýváni k tomu, abychom byli dobrým hospo-dáři/správkyněmi Božího stvoření a abychom dary dělili spravedlivě. My ale Boží stvoření znečišťujeme, využíváme a ničíme a tím zmenšujeme rozmanitost druhů a způsobujeme, že se zaopatření tím nejnutnějším k životu zhoršuje.

(13) Jsme si velmi vědomi nedostatku ekologické, sociální a hospodářské důslednosti u mnoha našich současných životních vzorů a praktik naší globální vesnice. Náš dnešní kontext zanedbává vytváření rovnováhy mezi těmito třemi sloupy důslednosti. Stálá finanční a hospodářská krize činí zřejmým pochybo-vání vzhledem k nekontrolovanému hromadění bohatství některých z mála na náklady mnohých.

(14) Nelegitimní dluhy, které vznikly za pomoci bezohledných věřitelů/věři-telek a dlužníků/dlužnic, svrhly země do prvních finančních krizí, které jsou jedním z hlavních důvodů potíží postižených společností.

(15) Chamtivost je hřích, který přispívá k aktuálním nedůsledným praktikám a systémům a tudíž musí být zkažená. Ona posiluje nespravedlnost mezi bohatými a chudými, mezi průmyslovými státy a vývojovými zeměmi a společnostmi. Jako křesťané/křesťanky a církve se kajeme za náš podíl na této kultuře, která se orientuje na hrabivost.

Závazky a opatření

(16) Jak skrze naše pokání a Bohem slíbené odpuštění, tak skrze naše každo-denní znovuzrození v našem křtu jsme posilováni, abychom pracovali pro obnovu a znovuzrození stvoření. Zavazujeme se tedy podporovat alternativy k převládajícím systémům tak, aby mohly být Boží dary rozdělovány trvale a spravedlivěji. Ve shodě s rezolucemi valného shromáždění SLS vyzýváme SLS a všechny členské církve k tomu, aby věnovaly pozornost konkrétním návrhům. Zde jsou některé příklady:

. jednotná politika a praxe pro etické investice

. nákupní politika, která je ekologicky a sociálně zodpovědná

. CO2 – neutrální Event Management

. ekologicky přijatelné dopravní prostředky

. důsledné praktiky ve vlastnictví a používání půdy a budov

. dobré a transparentní řídící struktury

. důsledné manažerské praktiky

(17) Dále vyzýváme SLS a jeho členské církve,

. aby se zasadily o prominutí nelegitimních dluhů

. aby vyžadovaly důsledný vývoj

. aby bystřily povědomí pro otázky životního prostředí

(18) Očekáváme budoucnost, ve které si všichni budeme dělit náš chléb vezdejší.

5. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES

(19) Chléb náš vezdejší dej nám dnes. „Co to znamená vezdejší chléb?...Vše, co patří k obživě těla a k tělesným potřebám, jako jídlo, pití, šaty, boty, dům, statek, pole, dobytek, peníze, hospodářství, zbožný choť, zbožné děti, zbožné služebnictvo, zbožná a věrná vrchnost, dobrá vláda, dobré počasí, pokoj a mír, zdraví, kázeň, čest, dobří přátelé, věrní sousedé a podobně.“ (Martin Luther Malý katechismus).

(20) Svátost dělení chleba a vína nás zavazuje starat se o vezdejší chléb našich společností (1 K 11, 17-34). Jako společenství malých a velkých církví uznáváme, že naši povinnost živit svět tělesně i duchovně naplňujeme rozličnými způsoby; např. kázáním evangelia, vzděláním a budováním kapacit, sociální a politickou diakonií, prací na poli právního zastoupení a efektivní komunikací.

(21) Ve stále více multikulturním světě je den ode dne větší potřeba dialogu a společné práce. Úspěchy ekologických a mezináboženských dialogů jako i praxe se zakládají na naší znalosti ponoření se do vlastní tradice. Být hluboce zakořeněni v naší víře nám umožňuje být vůči druhým otevřenými, vnímavými a pohostinnými.

(22) Uznáváme, že dialog i praxe mezi lidmi různých tradic víry jsou nanejvýš

důležité pro krizi klimatu a pro otázky trvalosti a že mohou dát podnět více vzájemného porozumění. To se projevuje ve společné práci na poli právního zastoupení a ve společném jednání.

(23) Od SLS a jeho členských církví očekáváme, že se o tato témata zasadí slyšitelně a prorocky.

(24) Tímto poselstvím a v důvěře v trojjediného Boha vám zvěstujeme:

Když jsme konfrontováni se stoupající hladinou moře, s hladem
a s vyháněním,
Bůh trpí s námi.
Když oplakáváme utrpení a rány Božího stvoření,
Bůh pláče s námi.
Když bojujeme za spravedlnost,
Bůh bojuje s námi.
Když upozorňujeme na nespravedlnost klimatu a zpochybňujeme ji,
Bůh nás uschopňuje. x
Když jsme znepokojeni štěpením uvnitř církví a rozkolem mezi našimi
církvemi, vybízí nás Bůh k tomu, abychom se stali těmi, kterými už ve křtu jsme.
Když ve světle evangelia odhalujeme obnovující sílu rozmanitosti a napětí, podněcuje nás Bůh k pokání, smíření a obnově.
Když se odvážíme postavit se čelem k výzvám dávat, přijímat a dělit se,
tvoří Bůh ze svého lidu nové lidství.

x (text anglického originálu z: „God, Creation and Climate Change“, S. 129)

(z němčiny přeložila Jana Rumlová)